Proč se mnozí z nás rozhodnou pro pěstování hlívy ústřičné je asi jednoznačné. Je chutná a její složení je naprosto unikátní. Obsahuje vitamíny z řady: B, C, D a K. Ze stopových prvků to jsou: železo, zinek, jód, draslík, bór, fosfor, dále pak: beta1, 3-D glukany, proteiny, enzymy, aminokyseliny, steroly a mnoho dalších zdraví prospěšných látek. Hlíva ústřičná je právem považována za houbu věčného mládí. Funguje jako podpůrný prostředek v období rekonvalescence a umí navrátit energii a vitalitu. Je vhodná jak pro diabetiky, bezlepkovou dietu tak i pro těhotné a kojící ženy. Společně se podíváme, jak tedy hlívu pěstovat.
Hlíva ústřičná je houba, která si vyžaduje specifické podmínky pro pěstování. Dodržení těchto podmínek není nikterak složité a dá se zvládnout. Hlíva vytváří plodnice na kmenech stromů, především listnatých. S úspěchem se dá pěstovat na špalcích topolů, ořešáků, jasanů, osik.
Pěstování hlívy na špalcích
Kulturu je možné založit na slámě či kukuřičných palicích. Špalky z čerstvě pokácených stromů o průměru cca 15 cm a více o délce 50cm se naočkují trouchnivým dřevem, na kterém už roste nebo koupenou sadbou. Očkuje se do vyvrtaných otvorů nebo na řeznou plochu. Tu přikryjeme slabším odřezkem dřeva. Takto připravené špalky uložíme do teplého a vlhkého prostředí – 25 stupňů a vlhkost vzduchu by měla dosahovat 90 až 100%.
Špalek je možné uložit například do umělohmotného pytle a při této optimální teplotě houba poroste za dva až tři měsíce. Poté špalek vyjmeme z pytle a spodní řeznou stranou jej uložíme do jamky v půdě tak, aby dvě třetiny špalku trčely nad povrch půdy. Nejlepší je místo poskytující stín. Takže pod stromem nebo přístřeškem. Špalky je rovněž možné umístit do vysoké trávy či mezi husté keře, aby byly chráněny před větrem, který by vysušoval povrch dřeva. Dle potřeby také zaléváme vodou. Plodnice houba vytváří někdy na podzim po prvních mrazících.