Nízkoenergetický dům je každý, u něhož roční měrná potřeba tepla nepřesáhne 50 kWh/m2a. Přitom na rozdíl od staveb pasivních či dokonce nulových, není třeba dodržovat určitý řád a respektovat filosofii takového objektu. Nízkoenergetická stavba není v oblasti užívání příliš odlišná od staveb jiných.
Základem je důkladná izolace
Aby byla potřeba měrného tepla udržitelná na tak nízkých hodnotách, je nutná kvalitní termoizolace objektu. Také zasklení oken je navrženo tak, aby v topné sezoně byly tepelné ztráty co nejmenší, naopak aby umožňovalo tepelné zisky. Velký důraz je kladen také na těsnost konstrukce, která stejně tak brání prostupu tepla směrem do exteriéru. Tak je zaručena minimální tepelná ztráta a tím nízké náklady na vytápění objektu.
Řízená výměna vzduchu
Tím, že je u nízkoenergetických staveb kladen důraz na těsnost konstrukce a důkladnou izolaci, do těchto domů se instalují systémy řízené výměny vzduchu. Díky nim je do místností pravidelně přiváděn čerstvý vzduch, bez tepelných ztrát., protože je předehříván vzduchem odváděným. Přirozené větrání okny v těchto stavbách je považováno za nehospodárné, protože představuje značnou tepelnou ztrátu.
Řízená výměna vzduchu je vhodným řešením všude tam, kde žije alergik, je totiž velmi hygienické a zdravotně prospěšné pro všechny, kdo mají problém s dýchacími cestami.
Jak se bránit přehřívání interiéru v letním období
U nízkoenergetických domů je zásadní dobrá izolace i kvalitní výplň oken, které jsou často situovány na jižní stranu. V létě by se tedy snadno mohlo stát, že se bude vnitřek domu přehřívat. S touto skutečností se ale obvykle počítá již při stavbě a automaticky se vybírá vhodné stínění. Druhou variantou je použití řízené výměny vzduchu s opačným chodem, tedy s ochlazováním přiváděného vzduchu nebo jiné technologie, díky níž se vzduch uvnitř domu ochladí.
